bootstrap templates

3. června 19

Pátý den, relax...

Ujeto 90 km za dvě a půl hodiny.

Budíček v 7:45 pánč snídaně a check out máme do deseti hodin. Latte Machiatto na snídani a výborné plněné croissanty. Ty umí.
Po snídani pádíme na pláž a tam dojde i na krmení rybiček. Celkem slušně jsme se smahnuli. Je neskutečné azuro. A je fajn být na sluníčku a přitom se nepotit jak vrata od chléva.
Na oběd si skočíme do hotelové restaurace Na pizzu. Ajaj pizza není. Na doporučení si dáváme lasagne. A jak jinak, než další Italská mňamka.
Doháním psaní deníku a o půl čtvrté ťukáme gps souřadnice do navigace bílého báva a razíme dále na západ přičemž teplotka 25°C je příslibem koupání i v následujících dnech. V Čechách je touto dobou vlna veder 27+. Jsme rádi za vlažnou Sicílii.
V Sant Agata neodoláme nákupu v oblíbeném EuroSpin.
O pár kilometrů dál a několik metrů výše projíždíme dlaždičkovým rájem. Santo Stefano Di Camastra se chlubí barevnými obrazci složenými z keramiky prakticky na každém rohu. Škoda, že nemáme fotečku.
 V šest hodin večer přijíždíme do cíle. Ubytování Il Veliero v městečku Cefalù jsme si rezervovali až během jízdy. Dopravní špička, úzké uličky a ubytování v centru jsou pro řidiče magická kombinace. Navíc když zjistíme, že musíme do vnitrobloku a že parkování zdarma na přilehlém místě znamená v době špičky nulovou šanci na parking, řešíme to upíchnutím před bránou do domu. Točíme číslo, které nám dal booking a nic. Opakované pokusy byly stejně bezúspěšné. Poprosíme strýčka Googla o alternativní kontakt a to se už chytáme. Nadrnčená italka na nás anglicky chrlí pokyny. "Kde stojíš? Před bránou? Good! Vidíš na zdi dvě malé krabičky? Good! Ta spodní na číslo dva. Vidíš? Good. Odklop víčko. Je tam číselný zámek. Vidíš? Good. Zadej tam kód 2702. Krabička se Ti otevře a tam máš svazek klíčů. Good?"
Vysvětlování co a jak pokračuje dobrých deset minut. Podle instrukcí jdeme do třetího patra vchodu v sekci C. Odemykáme dveře apartmánu a hodnotíme, že design se povedl.
Zůza připravuje večeři a já jdu přeparkovat. Během dvou koleček centrem rekognoskuji systém parkovacích zón a vzdávám, že najdu místo zdarma. Za šest éček na den najdu místo za rohem a jdu na výbornou tortillu, která už čeká na stole.

Pondělní gastronomický koutek

Na cestě do Cefalú

Il Veliero

Šestý den

Palermo !!!

79 km, 2 hodiny jízdy.

Klasika, vstáváme časně ráno tj. 8:00. Snídaně v apartmánu, doladění deníku a pak už vyrážíme do města.
Zamířili jsme k Cattedrale Di Cefalú, basilice zasvěcené proměně Ježíše. Nezměněni pokračujeme dále. Pobřeží je z velké části skalnaté se spoustou flornatých a fauních zákoutí. Dvě městské pláže na něj uprostřed navazují. Velmi cool hodnotíme středověké lázně zurčící Fiume Cefalino, skrzrvá bytovou zástavbu ústí do moře. Po jedenácté vzdáváme koupání Cefalù pánč tam jsou už mraky lidí. Ještě skoukneme úpatí La Rocca a ve dvanáct ujíždíme dále na západ hledajíce více klidu.
A půl hodinky za městem sjíždíme z okresky do Mazzaforno. A na to se musí mít čich... totiž... najít mezi homogenními pozemky zbohatlíků ministezku vedoucí až k moři je umění. Zuzka se ale nenechala odradit. O půl jedný si to už štrádujeme mezi zahradami bez majitelů. Pod námi se otevírá ráj na zemi. Skála nám poskytla i milosrdný stín, který ušetří naše spálené údy před dalším rudnutím. Našli jsme si místečko, kde jsme sami. Na tři sta metrech pláže jsme v pěti lidech. Nebojím se říct, že si užíváme sokromou pláž. Dáme další tortillový oběd na který už máme patent a vydáme se do slané lázně. Pod hladinou se skrývá pohádka. Obalené valouny, jsou úkrytem a domovem nemnoha ryb. Koberce trávy jež svými dlouhými tmavě zelenými stébly tvoří v kontrastu se světlou flórou úžasné obrazce jsou pastvou pro oči. Místy mám pocit, že dno pode mnou ujíždí dopředu a pak zase zpátky. Nejsou skoro žádné vlny, ale ten předozadní pochyb je takto znát.
Osvěženi pokračujeme dále do další vytoužené destinace. Palermo. Těšíme se na Tebe!
Kolem páté odpoledne konečně míjíme ceduli Palermo. Maison Landolina je v dochozí vzdálenosti jak od centra tak i pláže. A tak se nejdříve ubytujeme. Dáme véču a vyrážíme do centra. A první dojem? Když jsem kdysi psal, ještě na zaoceánské lodi, že Janov mi přijde jako velké Teplice, tak Palermo je jak velké velké Teplice :-) Některé čtvrtě připomínají Casablancu jiné zas Barcelonu, ale parkování na přechodu, u křižovatky, všude kde to jde, vidíme zatím jen tady. Aleje stromů s modrými květy ve tvaru zvonečků, které nemají téměř žádné listy vidíme taky jenom tady.
Kávička na rušné ulici má své kouzlo a taťka ital za pultem svou srdečností tento pocit jen umocňuje.
Domů se vracíme až kolem deváté s pocitem, že to Palermo je špinavější než jsme čekali, ale město to není marné. Něco na něm je. Budeme mít ještě jednu noc to zjistit.
Za dnešek máme v nohách 12,5 km a příjemně znaveni jdeme na kutě.

Mazzaforno

Palermo