Mobirise

7. června 19

Devátý den, brousíme jižní pobřeží Sicílie.

Ujeli jsme 202 km během 4,5 hodinové jízdy.

Ráno a dopoledne jsou ve znamení klidového režimu, který se projevuje výbornou ovocnou snídaní a válečkou u moře. Jsme na pláži,kde je kombinace písku a kamení. Navíc přirozená kamenná bariéra několik desítek metrů od břehu láme vlny a tak si užíváme klidnou hladinu a průzračnou vodu. Šnorchl se vyplatí. Proplouvám podvodním světem. Tady mě zdraví chaluhy, támhle bydlí menší rybka. U ní se na chvíli zastavím. Setrváme v němém rozhovoru, mávneme si ploutví a já si užívám zákoutí dalších uliček z kamenů obsypaných bujnou flórou.
Teplota se přestává bát třicítky.

O půl druhé usedáme do auta, ale brzo nám to nic dlouho. Už za půl hodiny sedíme před Agipem a dáváme si kávičku a nějakou malou pochutinu k tomu.

Dál po cestě míjíme panteon u Villagio Mose a o půl čtvrté už nakupujeme v místním obchodě MD, který má jako jeden z mála otevřeno i přes poledne. O kousek dál doplníme naftu za 1,469 eur/l.

Ubytování v okolí nejde pod tisíc korun za noc. Chrupneme se  tedy po třetí v autě. Při hledání místa ideálně u moře narazíme na přírodní rezervaci Il Biviere Di Gela, která je kolem jezera stejného jména. Dáme ještě jednu koupačku tentokráte ve městě Gela, narazíme na krásný útes u Maghialonga, projedeme malebné městečko Donnalucata, prošmejdíme celou pláž ve Scoglitti, ale místečko k přespání se nám nedaří najít.

Nakonec už k osmé hodině večer jedeme za google špendlíkem do Cava D'Aliga a tam si dáváme palec nahoru:-)
Véča, procházka, přední sedadla sklopit a v deset večer už za doprovodu šumění vln odcházíme do zóny spánku.

Contrada Macauda

Cestou do Cava D'Aliga

Cava D'Aliga a okolí

Desátý den

Půl den u vody, půl den na cestě k Etně.

Ujeli jsme 168 km za pět hodin.

Jako každou noc v autě moc nevyspáváme. Vstávačka kolem půl osmé a před osmou už pročesáváme pobřeží a hledáme co by nám padlo do oka. Shluk kamenů se zelenými vlasy a semotamo černými tělíčky měkkých živočichů, kteří nejevili známky života, nás zaujal. Vezmu jednu tu hromádku do ruky a prohlížíme si to zblízka. V tom mám pocit, že se malý slizounek pohne. Opatrně ho vrátím do vody a pak už jenom žasneme. Najednou se objeví hlavička s růžky, roztáhnou se křídla a rozehraje se přehlídka elegantního tance ve Vídeňské opeře. Kromě černých pak ještě nacházíme hnědě kropenaté.
Půl kilometru po pláži okupujeme stín pod dřevěným slunečníkem a dáváme citronový koláč k snídani. Vyhladíme jemný píseček a uléháme. Šnorchling, plavání, četba knihy, doplnění deníku, příprava oběda, opalovačka, studium dír na pláži a odolávání sílícímu větru. To vše se dá zvládnout za šest hodin na pláži a možná i méně :-)

Kolem třetí máme sbaleno a jedeme směr Syrakusy. Během cesty se teplota mílovými stupni šplhá přes třicítku. Ve čtyři hodiny už je čtyřicítka. Na pumpě Eni kupujeme latte machiatto a malou colu. Za 1,7 éčka. Ceny na pumpách nás příjemně překvapují.

V pět hodin už vítězně pořizujeme první fotografie v Syrakusách. Máme hodinku. Obkroužíme jen ostrov Ortigia a míříme dál na sever k Etně.

V Katánii chytneme sobotní předprázdninovou špičku. Kolem osmé večer vjíždíme do Acierale. Pokoj Le Chiazzete je v uličce kde sotva projede jedno auto. Zaparkovat tedy musíme na přilehlém parkovišti. Úkol vzhledem k jednosměrným miniuličkám nelehký, vzhledem k miniuličkám obousměrným těžký, vzhledem k částečné uzávěře centra z důvodu oslav velmi těžký. Ale za půl hodiny jsme to i s pomocí Marca z ubytování zvládli.
Hlavní hvězdou vodní večeře se stává pětikilový meloun. Vypořádat se s půlkou mi trvá dvacet minut :-)

Zítra se těšíme na Etnu. Dnes jsme ji viděl jen letmo oděnou v lehkém oparu...

Cava D'Aliga

Siracusa

Na cestě