best css templates

11. června 19

Třináctý den, přesun z jihu.

Ujeli jsme 291 km za tři a půl hodiny z toho 224 km po dálnici A2.

Tentokrát byl spánek v autě snesitelný. Půl hodiny před zastavením jsme měli puštěnou klimatizaci a to pomohlo. Interiér se prochladil a noc byla v pohodě.

Vstávání po šesté je už jaksi mimo pensionóvým rituálem. V sedm se už koupeme v ledovém Středozemním moři.

V jedenáct už je 28,5°C. Sedáme do auta a vyrážíme na zatím největší jednorázovou štreku. Nutno poznamenat, že jsme doposud ani jednou nejeli po dálnici. Vymetali jsme jen okresky a ještě menší silničky. Díky tomu jsme hodně brousili pobřeží a viděli spoustu míst o která bychom se na dálnici připravili.

Naše Sicilské dobrodružství nakonec měřilo 948 km a to bez dálnic. Když k tomu přičteme nachozené metry, dozajista jsme tu tisícovku pokořili.

Přesun na sever byl po dálnici A2 pohodový. Hned u Catona sice byla kolona před dopravní nehodou, ale potom se už jelo velmi v klídku a zdarma. Po hodince jízdy stavíme na pumpě Eni dát si kávičku. Měli tam i restauraci a to jsme neodolali. Za mrzských osmnáct éček si dáváme tři mňamky a s napucnutými pupíky vyrážíme dál.

S krátkou nákupní zastávkou v Trebisacce dorazíme kolem čtvrté na pláž v Marina Amendolara. Máme 31,5°C a valíme do vody. Jónské moře mající teplotu jako káva příliš neosvěží. Ale i tak si lázeň užíváme.
Místo vypadá fajn. Rozhodnutí, že spíme pod širákem je jednoduché.

Jasný měsíc nechává krajinu viditelnou a to i po tom co se zatáhne obloha. V průběhu noci se několikrát probudím a zjistím, že se opět vyjasnilo. Sleduji postup měsíce až úplně západne. Ani tak se nerozhostila úplná tma.

Dobrou noc :-)

Catona

Barevná Catona

Marina Di Amendolara

Čtrnáctý den

Zpátky do Bari.

Ujeli jsme 196 km za tři hodiny.

Ještě ze spacáku zachycujeme v 5:56 východ slunce. Po očistě a snídani se připravujeme na žhnoucí slunce stavbou unikátní jednodílné střechy. Stavebního materiálu máme dost a dost. Kombinujeme suché i mokré zdění hlavních pilotů. Za půl hodinky je stavba hotova a napínáme plachtu, kterou z bezpečnostních důvodů zajišťujeme menšími kameny. Případný poryv větru na nás tedy neshodí nic velkého. Užíváme si zasloužený stín, když jinak klidné ovzduší se opře do naší zábrany. Kámen letí, Zůza křičí, holeň bolí, kámen znovu letí, to když Zůza s ním hodí. Naštěstí to byl plachtař a tak naraženina přestává po chvíli intenzivního zamačkávání bolet. Plachtu už nepínáme a místo toho nám přijde vhod zatažená obloha.

V jednu startujeme káru a vydáváme se na poslední větší přesun. Až na jednu uzávěru jde cesta hladce. Před čtvrtou už na Bari čepujeme do plné a rovnou jedeme do myčky a vysáváme. Nafta byla za 1,449 Eur/l, myčka za 5 a za 3xvysavač jsme dali 1,5 éčka. Kousek dálnice byl tentokrát zpoplatněn. Zaplatili jsme 3,5 Eur za 40 km.

Před pátou nás vítá bytná Laura a dává nám na výběr jeden z pokojů v příjemné vilce na Via Delle Rose, která leží v rezidenční čtvrti kam je vjezd přes závoru. Vybavení, které máme k dispozici, zahrada i klidná čtvrť jsou nečekaně sladkou tečkou za naším italským putováním. Máme tu dvě noci. Tuto jen nakoupíme a dáme karty pánč se nám už do města nechce. A zítra to vezmeme z jedné vody na čisto. Město i pláž :-)

Marina Di Amendolara

Bari, Via Delle Rose 8, Parchitello