9. prosince 15
Posíleni hroznem,
bavíme se o všem možném.
O ničem však hrozném.
Tu a tam,
slůvkem vzdáme hold,
když oceníme dekolt,
té či oné děvy lepé.
Ať už polknem díky moku,
nebo kvůli ní tak trochu.
Nebudu si výskat,
když nemohu ji vískat.
Ví snad někdo křehkou radou,
jak nezarýt se vilnou bradou,
v realitě nedospalých rán?
Kol a kolem, vždy a znova,
klepají na rameno dobrodružství nová,
když trylky zas pavučinky splétaj.