Lovec

Lovím marně sousto,
s vidličkou jsem ve při.

Jabko drží pouto,
co dort mu nechce upřít.

Na talíři bitva dlouhá,
vzývám dílčí vítězství.
Nikoliv však dívčí touha,
co přivedlo mě ke snění.

Vidlička porcelánu hoví,
baví mě to všemi směry.
Pozorujíc z poza křoví,
jak naparují se tu tam pery.

Z cesty jsem vás svedl,
těmi posledními řádky.

Když jsem bledl,
nedřepěl jsem v parku a netlačil párky.
V kavárně jsem hověl,
a tak trochu snověl.