Kolem půl třetí jsme vyrazili autem z Hlavního nádraží v Praze. U Liberce byla trošku zácpa a na česko-polsko-německém trojmezí jsme měli ještě zastávku a nabírali nějaké věci na loď. Zkrátka... do Svinoústí jsme dorazili až kolem jedenácté večer :-)
Z hovoru během jízdy vyplynulo, že co se týká jachtařských zkušeností, máme to hezky rozděleno. Petr s deseti lety a organizováním svých vlastních plaveb je hned po kapitánovi nejzkušenějším členem posádky. Pavel začal s jachtingem před nedávnem, nicméně již má průkaz C a napluto něco přes tisíc mil. No a já nemám ani průkaz ani žádné napluté míle na moři, ale pro změnu mám plachetnici před přestavbou :-)
8:00 - 6:00
125 Nm
Budíček v šest hodin. Hygiena, snídaně a naložit ještě nějaké věci na loď. V osm hodin vyplouváme. Rozdělíme si hlídky a pomalu opouštíme Svinoústí. Mám s Petrem až druhou hlídku, a tak můžeme jít odpočívat. To jsem ovšem netušil, že moje hlídka bude velmi důkladná a že začne již za pár minut. Foukal hezký vítr a moře bylo mírně zvlněné. Tak metrové vlny. Stihnul jsem se svléknout a už klečím u záchodové mísy a držím hlídku, aby ji někdo neukradl , a to mi vydrží celou plavbu až do Kodaně tj. nějakých dvacet hodin. Později jsem vyměnil záchodovou mísu za kýbl v kajutě. Pluli jsme na plachty v náklonu. Mám postel v podélné ose lodi na pravoboku. Náklon je doleva. Nemám sílu instalovat si síť, abych nepadal z postele. A tak to řeším zaklesnutím jedné nohy do dveří. Po nějaké době noha selhává, a tak to vzdávám…zavřu si dveře do kajuty a složím se ve spacáku na zem mezi dveře a postel. A tam mi je dobře, protože při mé výšce jsem tam parádně zašpuntovaný, a tak jak loď skáče, zůstávám stále na místě a můžu se oddávat předozadnímu houpání. Když už jsem si jakž takž zvyknul, měníme kurz na sever a z předozadního houpaní se začínáme kymácet zleva doprava. Snídani už jsem dáááávno vyzvracel, ale žaludek si sveřepě trvá na dalších pokusech ještě něco poslat ven. Naštěstí nic netrvá věčně. A já zjišťuji, že pokud ležím a mám zavřené oči, celkem si houpání užívám a dělá mi dobře.
V šest hodin ráno dalšího dne jsem už nastrojený na palubě a pozoruji blížící se Kodaň. Ještě dva dny budu cítit každý centimetr těla, které je jak naklepaný řízek.
12:00 - 3:30
80 Nm
Na Kodaň si dáme pár hodin. Tak, abychom chytili zadobočák a mohli pokračovat na sever pod plachtami.
Dám s Pavlem jen malou procházku po centru se zastávkou na bagel s tuňákem. Dám si i colu, kterou normálně nepiju. Tak si říkám, že ten žaludek trošku srovnám. No moc ne. Chvílemi mám pocit, že bagel půjde. Ale nakonec byl statečný a udržel se :-)
Ve dvanáct se odvazujeme a pokračujeme v plavbě na sever. Tentokrát na malý ostrov Anholt. Když jsme na moři, je zvláštní, jak je hladina moře zbarvená do zelena. Jakoby se dno odráželo nahoře. A možná to tak i je při hloubce jen pět až deset metrů, která je pod námi. Je nádherné počasí. Fouká až do třiceti uzlů. Kolem hradu Kronborg v úžině mezi Helsingør a Helsingborg prosvištíme téměř osmi uzly. Kormidluji a je to parádní zážitek plout na vítr, který má téměř třicet uzlů. Máme vytaženou hlavasku a genu, kterou potom vyměníme za kosatku, ať se s ní nemusíme tolik prát.
Plavba je to pohodová a na Anholt připlouváme o půl čtvrté ráno další den. Stále máme štěstí na počasí. Neprší a fouká dobrý vítr.
Odpočinek
Malý ostrov Anholt má nějakých 160 stálých obyvatel ve dvou městečkách, přičemž jedno z nich je přímo v maríně. Na ostrově se nachází poušť a největší dánská kolonie tuleňů. To všechno jsem neviděl. Jen marínu a přilehlou pláž, po které byla procházka za slunečného dne velmi osvěžující. Ještě jsem se dával dohromady a relax jsem si zpříjemnil vařením oblíbených špaget aglio olio, které nám pak vydržely ještě několik dnů.
Z fauny mě zaujala zajímavá skupinka černobílých ptáků, která posedávala kousek od lodi. Vypadali jako kříženci tučňáka a kachny a měli netradiční styl letu. Něco jako velký těžkopádný vojenský vrtulník na dvou vrtulích.
7:00 - 15:30
50 Nm
vítr 20 - 25 uzlů
Odrážíme za silného bočního větru, který nás tlačí na molo. Kulatý fendr na přídi je v pohotovosti a kapitán briskně couvá, až se dostaneme do bezpečné vzdálenosti od břehu. Otočíme se a už míříme úzkým výjezdem na širé moře. Opět máme nádherné počasí. Fouká vítr, svítí sluníčko a mírná oblačnost, která ještě v průběhu dne ustupuje. Teplota je taky příjemná 10+.
Plavba ubíhá rychle a před třetí hodinou už vidíme trajekt vyrážející z ostrova Laesø, který je cílem dnešní plavby.
Opět jsem před průzkumem ostrova dal přednost vaření. Tentokrát nás čekala thajská zeleninová polévka. Byla znamenitá a námořníci si i přidávali :-)
Ostrov Laesø byl v minulosti díky těžbě soli odlesněn, což otevřelo volné pole působnosti písečným bouřím a slané tříšti z moře, které udusily téměř veškerou floru na ostrově. Od konce osmdesátých let se pracuje na tom, aby se ostrov vrátil do původního stavu.
Další zajímavostí je boj včelařů za místní hnědou včelu. Tento spor rozdělil obyvatele na dva tábory. Zastánce monopolu hnědé včely a odpůrce, kteří prosazovali variabilitu více druhů včel.
6:00 - 2:00 druhý den
120 Nm
vítr do 15 uzlů, u Skagenu bezvětří
Vyplouváme za svítání. A za půl hodinky už máme vyvěšeno plné prádlo a svištíme na severozápad k výběžku u města Skagen. Tam se má otáčet vítr, a tak budeme cca hodinu motorovat, než se dostaneme do oblasti s čerstvým větrem.
Ke Skagenu jsme dorazili kolem půl jedenácté dopoledne. Všude okolo je spousta velkých tankerů. Vypadá to tady jako óbr parkoviště. Střihneme to mezi nimi, dáme si oběd a za chvíli máme bezvětří a Kattegat za sebou a plujeme opět na plachty. Místy máme náklon i 30°. Kolem půl deváté si fotím západ slunce. To už máme více než polovinu dnešní cesty do Norska za sebou.
Ještě si dopřejeme malé zpestření v podobě kýblování. Voda, která se za nějakou dobu vysrážela na trupu lodi v kombinaci s velkým náklonem a hopsáním na vlnách, se přelila do záďové části, kde věci na podlaze kajuty začaly plavat. Nejdříve zkusíme ruční bilge pumpu, ale to je málo. Tak uděláme řetěz a už kýblujeme. Za čtvrt hodiny máme hotovo a jsme opět v suchu.
O půlnoci jsem přivolán na palubu. Stahujeme hlavasku. Za chvíli máme hotovo. Do cíle to je ještě zhruba dvě hodiny, a tak se rozhodnu, že mi nestojí za to se páskovat do kajuty, vysvlékat se a za chvíli se zase oblékat, až budeme přistávat. A hlavně si nejsem jistý, co by na to říkal pan žaludek. Zůstávám tedy v kokpitu. Připnu si harnes a v polobdění a polospánku si užívám noční plavbu.
O půl druhé ráno už vidíme světla přístavu Hanko. Pro lepší orientaci jdu na příď a svítím čelovkou do vody. Jak na potvoru mi chcípnou baterky.
Jsme v Norsku! :-)
13:00 - 18:00
30 Nm
motorujeme
Kluci z přístavu jsou mírně nervózní, když v deset hodin dopoledne zjistí, že ještě nemáme zaplacenou marínu. Argument, že jsme přijeli nad ránem, a že jsme si chtěli trochu chrupnout, je příliš neobměkčil. Jen suše poznamenávají, že v hotelu bychom si také nešli nejdříve lehnout. Navíc při placení kapitán zjistí, že check-out je už ve dvanáct. No ukecá to aspoň na 13:00.
Nepřekvapivě dávám před průzkumem přednost vaření :-) Dnešní menu je cuketa na smetaně, paprice a s nivou. Přílohou je výborná basmati rýže posypaná libečkem.
V jednu hodinu vyplouváme. Břehy Oslofjordu jsou nádherné. Kousek za přístavem proplouváme úžinou. Ze břehu to musí vypadat komicky, když patnáctimetrová loď jakoby beze smyslu kličkuje na vodní hladině. GPS navigace si trvá na svém a vede nás neviditelným slalomem mezi záludnými mělčinami.
Za hodinku zkusíme vytáhnout kosatku, ale vítr je mizerný a přímo proti nám. Takže plavbu na plachty definitivně vzdáváme a až do přístavu Son plujeme na motor.
V šest hodin přirážíme k molu a přivítání v tomto přístavu je v přímém kontrastu s naší předchozí zkušeností. Paní nás vítá s úsměvem, chytá naše lana a dává je kolem pacholat, ptá se jestli jsme už někdy byli v Son. Přeje nám příjemný pobyt, a že vyráží plachtit a tak poplatek za marínu srovnáme později večer, jestli to je pro nás ok.
Vařit už nemám co, a tak vyrážím s klukama aspoň na malou procházku přístavem.
10:00 - 14:00
30 Nm
motorujeme
Na pohodu vyrážíme až v deset hodin dopoledne. Do Osla to máme už jen 30 mil a tušíme, že budeme opět jen motorovat. Je pod mrakem, mírně fouká a je vlezlo. Plavba probíhá na pohodu. Na dvou místech se vyhýbáme mělčinám, jednou uhýbáme kontejnerové lodi, která nás dohnala, a jinak nic zvláštního.
Ve dvě hodiny odpoledne jsme v cíli celé naší přeplavby. Máme tedy den a půl na poznávání Osla.
Po sprše, dlabanci a krátkém odpočinku vyrážím na odpolední procházku městem. Vzal jsem to kolem radnice na pevnost Akershus a z ní pak dále až k budovám opery a Munchova muzea. Na protější straně zátoky u opery jsou sympatické jakési cachtací domečky na vodě. Vypadalo to asi tak, že se otevřela vrátka a z nahřátého domečku vyšli lidé v plavkách a šup do vody. Pak ještě chvíli poseděli a klábosili venku.
Abych nezapomněl… střecha opery je pochozí a z úrovně chodníku se dostaneš až úplně nahoru :-)
Přes silnici jsem se skočil podívat na hlavní vlakové nádraží. V krámku Kiwi jsem si koupil jahody. Vypadaly báječně a ještě lépe chutnaly. Z hlavního nádraží jsem to vzal přes centrum zpátky na loď.
Dopoledne se věnujeme údržbě lodi. Konkrétně zalepujeme natrženou genu.
Po obědě vyrážím s Pavlem na procházku. Společně jdeme z maríny Aker Brygge do parku Frogner. Z parku pokračuji na poloostrov Bygdøy a Pavel se vrací na loď. Park Frogner a jeho sochy nahých v různých až roztodivných pozicích a uskupeních jsou zajímavým zážitkem.
Pod kopcem parku se nechají obdivovat kostky se street artem. A dalším pokračováním na poloostrov se nějaký ten kilometr ušlápne. Trošku jsem to podcenil a do musea Fram jsem přišel až kolem půl čtvrté. Zavírají v pět, a to jsem chtěl ještě stihnout i museum Kon-Tiki, které je hned naproti. Stihnul jsem obojí. Svět je malý. Na poloostrově jsem potkal Petra a v museu Fram kapitána Erika s manželkou Ildikó.
Zpátky na loď už po vodě kyvadlovou dopravou. V šest už sedíme v salónu Boomerangu. Dorazil i majitel Jirka, který s námi dnes přespí a jeho nová posádka bude zatím v hotelu. Zítra se vyměníme. My poletíme domů a Jirka pokračuje s Boomerangem do Skotska.
Přímý let Oslo – Praha trvá zhruba dvě hodiny. Cesta vlakem na letiště cca. půl hodiny. Cesta na vlak nám pěšky vyšla na dobrých dvacet minut. A nebýt toho, že mi Norwegian airlines rozkřápnuli kufr, tak by vše proběhlo hladce.
Ale oni asi stejně jako já už vědí, že na loď je mnohem lepší taška než plastový kufr s kolečky, který se v kajutě špatně fixuje, a chtějí mi na tu tašku přispět :-)
Kapitáne, posádko, Boomerangu,
bylo to fajn a už se těším na další plavby. V říjnu mě čeká Zadar. To bude praxe na Céčko :-)
s d í l í š • s d í l í m • s d í l í m e